středa 25. prosince 2013

Obamův postamerický rok



Pokud se nestane nic, co by se podobalo zázraku, vstoupí nynější americký Obama do dějin jako první postamerický prezident. Prezident éry postupného ústupu ze slávy. Prezident, který je ztělesněním doby oslabování nejen USA, ale také Evropy a Západu jako celku.
Nikde se nemohlo projevit více než v jeho politice na Blízkém východě. Nelze ji nazvat jinak než bezradností, přestože řešení problémů můžeme hledat těžko. Bylo možné zachovat se mnohem lépe.
Pokud se chce věnovat spíše domácím záležitostem, tak čestný ústup ze slávy vypadá opravdu jinak než jsme byli svědky v posledních měsících.
První na řadě je Egypt. Proč americká vláda omezila podporu pro novou vládu? Dostala se k moci nedemokraticky, vojenským pučem, ale zbavila Egypt vlády zjevných radikálů, která se ale posléze stala nepopulární i mezi samotnými Egypťany. To lze chápat jako dobré znamení, protože většina lidí přestala radikály považovat za přijatelnou alternativu. Uvolnění nemusí přijít hned, z historie je známa řada příkladů zemí, kde přechodu k demokracii předcházela etapa autoritářské vlády (viz. Jižní Korea, Filipíny, Španělsko, Portugalsko). Autoritářská vláda je přijatelnější než demokratický totalitarismus.  
S Íránem se předběžná dohoda o zastavení jaderného programu, což může přinést průlom, ale možná také ne. Pouze se zakonzervoval současný stav. Do roka a možná dříve může být jasněji. Navíc tak nynější americká vláda učinila za zády svého spojence Izraele, což většinu představitelů židovského státu příliš nepotěšilo. Není to poprvé, co USA hodily přes palubu své spojence ve snaze naklonit si své odpůrce. Totéž udělaly v roce 2009, kdy ve snaze dosáhnout restartu vztahů s USA upustily od stavby protiraketového systému ve střední Evropě, kdy se navíc dopustily malého diplomatického faux pas. Upuštění od projektu oznámili 17. září, tedy na 70. výročí napadení Polska Sovětským svazem.
 Nelze si nevšimnout jednoho důležitého detailu, který může mít vliv na další vývoj ve vztazích Íránu se zbytkem světa. Rétorika současného íránského prezidenta vypadá na první pohled jako vstřícnější. Jedná se ale jen o kosmetickou změnu, kurz zůstává stejný. Máme-li vztah vůči Izraeli považovat za lakmusový papírek umírněnosti, tak žádné změny od prezidenta Rúháního očekávat nemůžeme, když zpochybňuje právo Izraele na existenci.
 Kapitolou samou pro sebe je Sýrie. Zamýšlet jakoukoli akci nemělo žádný smysl. Z realistického pohledu z prostého důvodu, že pro USA neměla žádný strategický význam. Navíc zde má základnu Rusko a jedná se de facto o sféru vlivu jiné velmoci, kterou odsud není možné vytlačit. Těžko ospravedlnitelná byla i z pohledu liberálně-intervencionistického: Pohled na tisíce mrtvých a trpících hladem a zimou nechává nejedno oko vlhké. Logicky ale musela vystat otázka, na kterou nebylo možné najít uspokojivou odpověď, a zněla asi takto: Koho máme případnou intevencí podpořit, když velkou část rebelů tvoří radikální islamisté? Zamýšlená akce, kterou bylo vyhrožováno, se nakonec neuskutečnila, a to i díky tomu, že v Kongresu by s ní narazil i u velké části „svých“ demokratů.
 Obamova neobratnost tak nahrála na smeč Putinovu Rusku, které se mohlo pasovat do role mírotvorce, když samo navrhlo zničení chemických zbraní. Patrně jeden z neponižujících momentů pro americkou zahraniční politiku nejen v poslední dekádě.

Ještě jedna věc na úplný závěr: Více než přehlížení může vztahy  USA s vlastními spojenci minimálně z krátkodobého hlediska asi nejvíce pošramotit kauza odposlechů. Škody na vzájemných vztazích pravděpodobně nezůstanou příliš velké, hlavní roli hrají ekonomické vztahy a dalo by se na ně vztáhnout známé clintonovské „It´s the economy, stupid!“  Obamova administrativa je v této záležitosti ale v podstatě nevinně. Mezi dotčenými jsou evropské státy a Izrael – spojenecké země. Už jsem zde ale psal několikrát, že vzájemná špionáž je běžnou věcí také mezi spojeneckými zeměmi a odhalení Edwarda Snowdena prakticky nepřinesla nic nového. Už mnohokrát bylo odhaleno, že Izrael prováděl nějakou formu špionáže na půdě USA.